Každý den člověka potká něco nad čím prostě zůstane chvíli přemýšlet. U některých situacích okamžitě na danou situaci zapomene ale některá situace se mu bude je hluboko do paměti. Pak si klade otázku, proč to tak je zda neměl snad reagovat třeba jinak? Velmi často se stává I to že mu prožitá situace dlouho vrtá v hlavě. A neustále se mu to vrací v myšlenkách. Jenže tohle má svoji příčinu a důsledek. Jde o to aby jsem se hnuli nějakým směrem a nepřešlapovali jen na jednom místě.

Ano jsme bytosti hodně moc přemýšlivé, a to je dobře. Hlavně v tom že hledáme vždy nějakou cestu a směr svého života. Někteří jsou více duchovně založení, a naopak někteří vnímají jen svět kolem sebe a hmotný svět. Nevím, jak kdo to v sobě má zakořeněno tyhle myšlenky. Ale mnozí i když nenavštěvují kostel tak jsou věřící. Tu hlavní víru musíme mít každý v sobě. 

Možná bude zajímavé si to trochu více rozebrat?

 Myslím si že i v dnešní době má tenhle vhled svoje kouzlo.