Kde se duchové vlastně berou? Je těžké dokázat něco, co není vidět, čeho se nemůžeme dotknout, změřit to ... Přesto však existuje teorie, která vysvětluje, kde se duchové vlastně vzali. Jde totiž o duše zamřelých, které se z nějakého důvodu nedostaly na ,,onen svět". Každé duši se prý po smrti otevře svěrelný tunel, do kterého může vstoupit.Je to věčinou doba dvou hodin Některé to ale neudělají- buď mají tady na zami ještě nějakou nesplněnou povinnost, nebo jsou citově vázané na určitou osůbku, nebo zkrátka smrt přijde moc rychle, že nevědí, co se s nimi děje, a vlastně si ani neuvědomují, že už ve skutečnosti neexistují. Potom se potulují světem a buď bloudí a čerpají energii z určitých míst, anebo se ,,přifaří" k nějakému ,,živáčkovi", na kterém parazitují a živí se jeho energií. Živí se jeho strachem obavami.On o tom samozřejmě neví, jen občas řekne něco, co by normálně neřekl, nebo udělá něco, co by neudělal, anebo se cítí unavený a podobně.
Moje osobní zkušenosti s těmito energiemi.Občas je zahlednu v domě kde bývám.Jinak tipický chlad jemný závan větříku.(vše je pozavíráné myslím okna dveře)Toto se tu děje neustále .Me děti nejdenou za mnou doběhnou se slovy 'mami viděla jsem obláček'.Děti jsou daleko citlivější na tuto sferu než my dospěláci.Ne jdenou se mi stalo že když ležím v posteli jako by na mě něco či někdo skočilo jako balonek.nebo mě ve smyslu energetickém škrtily.Ano objevují se tu ruzné energie i ony mají obavu aby sme nebyli silnější než ony vlastně něco jako kdo s koho.Při tomto případě jsem koelm své hlavy uviděla zářící světlo .I když tato vzpominka není jedna z nejpříjemnějších vím že za mnou spíš chodí duše zkroušené abych jim pomohla na odchodu do světla většinou sou rády a děkuji......
Nechci tady nikomu nahánět strach z duchu to není zapotřebí,každý tvor je vnímá jinak.A za některými ani nedojdou i oni si vbýrají své 'přátelé' co je odvedou do jejich dymenze a nebo se jim aspon pokoušejí pomoct.